There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

středa 29. listopadu 2017

Úhly pohledu #1, #2 a #3

(Neptejte se, proč se hrabu ve starých zálohách. Já to sama nevím.)

Uvědomila jsem si, že v rubrice z vysokoškolských let mám sice příspěvek Úhel pohledu #4, leč ty první tři chybí.
Tak tady je máte. Moje OCD nechá pozdravovat.

Úhel pohledu #1
Hapla a Spolubydla se učí, když se náhle a nečekaně (a samy od sebe) otevřou dveře.
Spolubydla: "Host do domu, Bůh do domu."
Hapla: "Hůl do ruky."

Úhel pohledu #2
Spolužačka: "Profesor, kterej dá přednášku od 7:15 ráno, zcela evidentně nechce, aby mu na ni někdo přišel."
Hapla: "Tss, takhle zanedbávat svoje povinnosti a manipulovat ubohým studentstvem! Najust mu tam přijdu, aby přednášet musel!"

Úhel pohledu #3
Zvyšujeme laťku - tentokrát profesorský.
Přijde přednášející do posluchárny o sto devadesáti místech, kde má více než dvousethlavému ročníku přednášet VNP*. Domašíruje před katedru a přepočítá přítomné posluchače.
"Sedm?"
Na okamžik se zamyslí.
"Ale jo, dobrý. Takže, dneska si povíme něco o separačních metodách..."

* velmi nudný předmět

pátek 24. listopadu 2017

Celiak - návod k použití

Mám za sebou období bohaté na nejrůznější oslavy a příležitosti, které jsem nutně (a nechtěně) zkomplikovala faktem, že musím dodržovat bezlepkovou dietu.
Na tomto místě bych ráda prohlásila, že mám báječnou rodinu a báječný pracovní tým. Mé okolí se snaží vyjít mi všemožně vstříc a vejít se s dobrůtkami do limitů diety. Jsem lucky bastard a velmi dobře si to uvědomuju.

Napadlo mě, že sem třeba někdy zabloudí někdo, kdo čelí podobnému problému. Bude hostit celiaka nebo by mu rád donesl čokoládu k svátku a podíval se tedy, o čem to ta bezlepková dieta vlastně je - a má pocit, že je to šílené a šíleně omezující.

Pokud dovolíte, zkusila bych vám na pár řádků dělat průvodce.

středa 1. listopadu 2017

V0306-1-J-(2,3,4) aneb Jak se (ne)dělá e-knížka

Že si brousím zuby na vrcholový úkol Kniha, to hlásím už... hromská věc... osm let? Ano, rychlá kontrola souborů s povídkami, které jsem tenkrát měla v úmyslu zpracovat, mě ujiš'tuje, že minimálně osm zim už to je. Výborně. Kde mám tu medaili za nejdelší plané plány? Připíchnu si ji hned vedle té za nejroztahanější výstup.

K věci - léta plánuju úkol Kniha. Dlouho jsem si představovala papírovou a doteď jsem se toho nápadu úplně nevzdala, protože umím (tak nějak) vázat knížky - to jest svázala jsem si tři zápisníky a zpěvník. Ohromně se mi líbila představa, že desky potáhnu batikovaným plátnem, a těšila jsem se, že tím přivedu pojem vydání vlastním nákladem do nové krajnosti.