čili Seven summits
(protože smíchat dohromady dva nesouvisející symbolické rámce je přesně můj styl)
Výstup konečně dokončen. Výstup symbolický, samozřejmě. A jaké to bylo?
Když jsem shrnovala expedici Lambá Pahár, zakončila jsem ji představou o další hoře - že na ni polezu přískoky, že si vždycky naplánuju akční období se spoustou úkolů a v mezičase se nebudu stresovat tím, že si nestíhám počítat schody.
Z tohohle hlediska musím Annapúrnu prohlásit za spektakulární selhání. Svemově bohatou akci jsem za tu dobu uspořádala... mno... když budu velkorysá, tak dvakrát.
Na druhou stranu, během výstupu na Annapúrnu jsem zvládla zajímavé věci, velké věci, zkrátka byla to z mých čtyř rozhodně nejzajímavější hora. Některé ty věci se svemově zhodnotit nedaly, u některých jsem na to prachsprostě zapomněla, ale to nic nemění na tom, že ty téměř čtyři roky na Annapúrně byly báječný.
A protože těch zajímavých akcí a dosažených cílů bylo nemálo, postupně z nich vznikl jiný obrázek a přistihla jsem se, jak o období Annapúrny přemýšlím jako o dobývání seven summits - sedmi nejvyšších hor sedmi kontinentů.
V mém podání to bylo těchhle sedm vrcholů:
stěhování - tak dlouho jsem poletovala mezi třemi domácnostmi, až jsem se nad tím pořádně zamyslela, vzala v úvahu svoji perspektivu a nejbližší plány a odstěhovala se do čtvrté domácnosti sto dvacet kilometrů daleko. Introvert bez orientačního smyslu v úplně novém městě - vydalo by to skoro na žertovný cestopis. K mému překvapení jsem si rychle zvykla a mám to tu moc ráda.
titul - dokončené vysokoškolské vzdělání odměněné třemi písmenky před jménem. Z diplomky jsem vzhledem k přístupu mé vedoucí málem zešílela, asi za odměnu jsem si táhla pěkné téma u státnic a nepokazila jsem choreografii ceremonie v Karolinu. A rázem dostatek svemů pro kategorie 2 a 4, takže celý zbytek výstupu byl v jedničce a trojce.
práce - kdybych náhodou měla pocit, že mi u státnic o nic nejde, absolvovala jsem před nimi několik pohovorů a jedno místo jsem měla slíbené, s nástupem týden po státnicích. Ale složila jsem a nastoupila jsem. A od té doby se pořád nestačím divit, protože práce s lidmi je nekonečným zdrojem poučení, pobavení i frustrace.
svatba - v době, kdy jsem řešila spoustu jiných věcí, jsem tak nějak mimochodem taky připravovala vlastní svatbu. Žádná úžasná show to nebyla, ale neskončilo to ani malérem, takže největším zdrojem stížností od okolí byla skutečnost, že jsem si velmi oblíbila slovenský výraz sobáš.
(Počkat, tohle je můj blog. Můžu si psát, co chci. Sobáš, sobáš, sobáš!)
feis - loni jsem dostala možnost soutěžit na Prague Feisi, mezinárodní soutěži v irském tanci. Od badmintového turnaje ve čtvrté třídě, který jsem neslavně projela hned v prvním kole, to byla moje první účast ve sportovní soutěži. A bylo to nečekaně prima, neuřízla jsem si ostudu, dokonce vytancovala jedno druhé místo a medaili mám pověšenou na nástěnce.
literární soutěž - taktéž jsem sebrala odvahu a po deseti letech pokusů o tvůrčí psaní poslala povídku do soutěže. A vedla si dobře. (Ne tak dobře, že by vyhrála, ale skončila v první desetině účastníků.) Sebedůvěra dostala berličku a trochu růžovější brýle.
Island - uspořádala jsem expedici. Krotkou, nicméně fascinujícící expedici. Vyzkoušela jsem si všechno od sestavování itineráře přes hledání letenek a autopůjčoven po výběr ubytování, a ačkoliv jsem všechno konzultovala s H. a většina věcí nakonec nebyla můj počin (protože H. má na svém AirBnB profilu veškeré naše reference a já to půjčené auto řídit neměla), mám z toho i tak pocit, že docela přesně vím, co je potřeba.
A úžasně jsme si to užili.
To byly ty zajímavé věci. Ten běžný, každodenní výstup na Annapúrnu tvořila chůze do práce, projížďky na kole, pár výprav a mé víkendové návštěy na táborech, články a povídky, taneční tréninky, schody, schody, schody. Báječný úkol Profese, který pro mě znamenal významný příspěvek do kategorie 3 - svem za každý den po tři roky zaměstnání, to je nezanedbatelná výška. Od května pak mé běžecké tréninky, se kterými přibývaly svemy do jedničky bezprecedentní rychlostí.
Z mého plánu svemově bohatých akcí moc nezůstalo, ale mimoděk se mi povedla jiná věc - přeměna Vrcholů na životní styl, spoustu malých rozhodnutí, ze kterých přibývá svem po svemu pomalu, ale jistě. Jít na nádraží pěšky. Proběhnout se, i když mám jen třicet minut času. Nestrávit volné odpoledne u knížky celé, ale jít si na hodinu zatrénovat. Psát o zajímavých věcech, a když se žádné nedějou, vymyslet si nějaké do povídky.
To se mi líbí a v tom chci pokračovat, minimálně proto, že na podzim mě čeká běžecký závod a těch svemů by byla škoda.
Ale pořád doufám, že se dokopu k některým nevšedním, zajímavým úkolům. Tak mi držte palce.
Trocha statistiky na závěr
Při ověřování, které jednorázové úkoly už mám splněné a které ne, jsem poslední dobou několikrát proklikávala tabulky jednotlivých hor a napadlo mě, že jsem je nikdy neporovnala mezi sebou, a že by to mohlo být zajímavé.
Doba výstupu:
Nangáparvát - 11. 2. 2007 - 26. 7. 2008 = 532 dní
Cho Oyu - 27. 7. 2008 - 6. 5. 2009 = 284 dní
Lambá Pahár - 19. 5. 2009 - 20. 4. 2013 = 1433 dní
Annapúrna - 9. 10. 2013 - 20. 8. 2017 = 1412 dní
Právě jsem sama sebe překvapila - měla jsem zato, že můj roztahaný výstup na Annapúrnu musí být nejdelší v historii Vrcholů, a ono ne, on je to můj roztahaný výstup na Lambá Pahár alias K2.
Ovšem Lambá Pahár byl v režimu EX80, tedy jsem získávala ne osm tisíc, ale dvojnásobek svemů, z čehož plyne, že ta Annapúrna byla přece jen výrazně horší.
Že je Cho Oyu moje nejlepší hora, to mi bylo jasné od začátku. Poslední dva roky gymplu jsem byla prostě dobrá.
Délka dokumentační tabulky:
Nangáparvát - 311 řádků
Cho Oyu - 433 řádků
Lambá Pahár - 1048 řádků
Annapúrna - 322 řádků
Tady je jasně vidět, co za výstup byl Lambá Pahár. A to jsem spoustu poznámek k EX80 měla ještě na speciálním listu.
Pěkně se ukazuje, jak bohatým zdrojem svemů byly skautské akce - jak krátké jsou tabulky hor z doby, kdy jsem aktivně skautovala. Annapúrna klame tělem, protože tam se mi polovina svemů vešla do jediného řádku - úkol Zkoušky, 2000 do dvojky, 2000 do čtyřky a je vymalováno.
Žádné komentáře:
Okomentovat