Měla jsem ohromnou radost, když jsem tenhle úkol objevila. Pídila jsem se, jak všelijak by mi z mého (nepříliš úspěšného) běžeckého tréninkového plánu mohly kápnout svemy, když Vytrvalostí maratonského běžce jsem se neslavně proplácala hned na první hoře. Tohle byla krásná příležitost, už proto, že jsem věděla, že to prostě dám. Maximální výkon pro můj věk je podle tabulky běžet v kuse dvaadvacet minut, a já už vím, že zvládnu padesát, když na to přijde. (Pořád je to žalostně málo na ten zářijový závod, ale malé pokroky, malé pokroky...)
Tak jsem vzala fitness náramek, domluvila se s H., že si neberu klíče a pak zazvoním, a vyrazila.
Nešlo to moc dobře.
