There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

pátek 18. března 2016

Patrick

Je Patricka. Už zase je den sv. Patricka.
(Vlastně už není, protože já zase klepu do klávesnice po půlnoci, jak jest mým nedobrým zvykem, ale což.)
A tentokrát mi konečně vyšel podle dávných plánů.

Nosit zelenou. 
Oteplilo se, takže na sebe lze vzít ten starý svetr barvy lesní zeleni. Mamka o něm kdysi prohlásila, že je tak děsnej, že mi ho teda koupí, když ho chci. Sukni jsem ulovila nedávno, tmavozelený tartan. Zelených gumiček do vlasů jsem před lety koupila celou pikslu a pár jich kupodivu ještě mám.

Tancovat.
Konečně, konečně vyšel Patrick na den, kdy máme trénink. Připravila jsem si jeden krásný tanec, který chci udělat... a přišlo málo lidí, bylo nutno improvizovat a lovit v paměti ceilí pro čtyři. Ale zatancovali jsme si. A o to jde.

Napít se.
Cosi do sebe to má, když sedíte v hospodě plné lidí v zelené a kolem se nosí krigly zeleného piva.
Pivo už sice nepiju, ale počítá se ten pocit, že jo.

May your glass be ever full.
May the roof over your head be always strong.
And may you be in heaven half an hour before the devil knows you're dead.