There's no excuse to be bored. Sad, yes. Angry, yes. Depressed, yes. Crazy, yes. But there's no excuse for boredom, ever. (Viggo Mortensen)

středa 17. června 2015

Cedník na nudle

Přesně tak mi občas připadá moje paměť. Příkladně právě teď.

Když se chci cítit líp, uklízím. (A jím ovoce.) A když to na mě přišlo dneska večer, rozhodla jsem se trochu poklidit v počítači.

Co by mohlo být lepšího, pomyslela jsem si odhodlaně, než zkatalogizovat ta videa, která jedna taneční kolegyně natáčela na konci každého sean nósového semináře, abychom měly podle čeho trénovat nové kroky, že?

Tak si ta videa jedno po druhém prohlížím a hodlám je přejmenovat jmény kroků, které zobrazují.

connemara.mp4, dobrý.
side_step.mp4, to je taky v cajku.

...

sort_of_shuffle_and_hopshufflehop_combo.mp4
another_shuffle_and_hopshufflehop_combo.mp4

...

I_have_never_seen_this.mp4
imagination_gave_up.mp4

Až si tak říkám, že jsem v tom sean nósu svého času uměla zatancovat pár docela dobrých věcí...
(A to mě napadne teď, rok po posledním semináři. Juch.)

úterý 16. června 2015

Něco nové

Vždycky, když si pomyslím, že už mě v nějakém oboru nic nepřekvapí, někdo někde se srdečně zasměje a přesvědčí mě o omylu.

Při cestách vlakem už jsem zažila čtyřhodinová zpoždění kvůli předem hlášenému sněhu.
Hodinu na jednom nádraží, protože výše zmíněný hlášený sníh zneprovoznil výhybky.
Zažila jsem nehodu na kolejích.
Výtržnost ve vlaku.
Zažila jsem, jak se někdo snaží zatáhnout za záchrannou brzdu. Marně. (Naštěstí. Tenkrát byl ten problém dveře, které nešly otevřít, a onen cestující byl rozhodnut, že na této zastávce vystoupí. Nepovedlo se.)
Zažila jsem poruchu lokomotivy a vykolejenou nápravu.
A nespočet náhradních autobusových přeprav.

Ale aby si každý drážní zaměstnanec myslel o řešení problému na trati něco jiného a dohromady nás honili od vlaku k autobusu, zpátky, opakovat, to vše v horkém letním odpoledni - to tedy bylo poprvé.